Krmení štěňat 

Dávky krmiva by se měly zvyšovat jen pozvolna. V případě, že chcete štěně navyknout na kompletní suchou potravu, začněte mu nabízet v období asi jednoho měsíce jeho věku malé dávky konzervovaného masa a v několika dalších týdnech přidávejte kompletní suchou krmnou směs určenou pro štěňata v tomto věku. V osmi týdnech by pak štěňata měla být krmena pouze touto speciální, štěněcí suchou stravou. Nejvyšší nároky na kvalitu stravy má štěně ve věku dvou až šesti měsíců stáří. Hlavní jídlo by mělo být podáváno vždy večer, po skončení všech aktivit, aby je štěně mohlo v klidu a dobře strávit. Strava by měla být pestrá a štěněti by měla chutnat. Každému chutná něco jiného a každý chovatel jistě brzy přijde na to, co chutná a vyhovuje jeho psovi, a jaké přílohy ve stravě odmítá.

Štěněti, ale ani dospělému psovi nikdy nedáváme drůbeží a jiné duté a lámavé kosti, můžeme mu však dopřát kosti telecí. Na trhu je také dostatek bezpečných náhražek za kosti, například žvýkačky z kůže, která mají štěňata i dospělí psi ve velké oblibě a dobře se jejich žvýkáním i zabaví. 

Hlavní podíl výživy štěněte musí tvořit základní zdroje bílkovin a tuku, tedy maso, vnitřnosti, sýry, vejce apod. Tuky a proteiny by měly být v potravě vždy obsaženy v rovnováze. Štěňatům v období růstu, pokud jim není podáváno kompletní suché krmivo, se také doporučuje přidávat vitamíny, minerálie a pro dobrý vývoj kostry preparáty se správným poměrem vápníku a fosforu. Kombinace granulí a domácí stravy není vhodná, protože naruší optimální hladiny látek v granulích. Pokud štěně dostává příliš mnoho vápníku, hrozí mu osteochondróza. Pokud je ke kompletnímu krmivu přidáváno maso, tedy vlastně nadbytek fosforu, který s sebou při vyplavování z organismu bere i vápník, muže zase vzniknout odvápnění, které vede k vývojovým vadám.

Aby štěně navyklo na dobrý krmný režim, podáváme mu krmení vždy ve stejnou dobu a misku mu ponecháme pouze asi 20 minut, pokud má dobrou stravovací morálku nehubne, netloustne, a roste pomalu. Pomalý růst je nutný k tomu, aby se rostoucí kosti stačily sytit vápníkem a nevytahovaly se do délky a nezůstaly tenké a špatně rostlé. Vyroste-li pes příliš rychle, jeho kosti a klouby nemají dobrý základ a navíc je na ne pes brzy příliš těžký, což vede k ortopedickým poruchám vývoje kloubu. 

Po dobu kojení dostávají štěňata veškeré živiny spolu s mateřským mlékem. Pokud fena po porodu onemocní zánětem mléčné žlázy nebo jinou nemocí, většinou mléko ztratí. Mléko z nemocné žlázy je pro štěňata nevhodné. Z některých příčin také fena muže mít mléka nedostatek. Nedostatek mléka se na štěňatech projeví jejich neklidem a malém přírůstku na váze. Ve všech těchto případech je nutné zajistit šteňatům umělou výživu nebo výživu u jiné, kojící feny, která má menší počet štěňat nebo u feny, u které proběhla zdánlivá březost. Pokud není možné přistavit štěňata k jiné feně, je nutné mateřské mléko nahradit.

Při krmení jakýmikoli mléčnými náhražkami je nezbytné dbát na teplotu nápoje 38-39°C. Umělá výživa by měla vždy probíhat pod dohledem veterinárního lékaře, a je zapotřebí štěněti podávat. Mléko štěněti lze podávat kapátkem nebo dudlíkem z láhve, popřípadě malou lžičkou. V prvních dnech života štěněte podáváme stravu v intervalu 1-2 hodiny, v noci každé 2 hodiny. Po třech až čtyřech dnech intervaly v krmení prodlužujeme na 3, později 4 hodiny. Po týdnu, čili asi od 8.-10. dne veku se stene krmí vícekrát opakovaně jen během dne. Krmení by se vždy mělo připravovat čerstvé a je nutné dbát na zvýšenou hygienu. Váha štěňat by se měla za 10 dní života asi zdvojnásobit. Kritické pro přežití jsou první dva až tri týdny. Po třech týdnech lze štěňata odstavit od feny již normálně. 

Krmení dle stáří 

Krmení mladých psů 

Než štěně dosáhne poloviční hmotnosti dospělého psa, má dvojnásobnou potřebu důležitých látek, v pozdějším období růstu pak 1,5krát vyšší potřebu než dospělý pes. Ve věku sedmi až osmi měsíců dosáhne štěně jorka zhruba čtyř pětin hmotnosti dospělého psa. Psa staršího než jeden rok stačí krmit djeden ,až dvakrát denně. Strava mladých psu musí být kvalitní, protože vývojové vady způsobené špatnou výživou se v pozdějším věku již nedají odstranit. V této fázi růstu by se měla strava skládat ze dvou třetin z živočišného a z jedné třetiny z rostlinného krmiva. V tomto období je také vhodné přidávat vitamíny a minerální látky. Pokud psa krmíme kompletním suchým krmivem, vybereme takové, které je vhodné pro toto věkové období psa, a vitamíny ani minerály již nepřidáváme. K posílení chrupu jsou vhodné telecí kosti nebo psí suchary. 

Krmení dospělých psů

Jork dospívá po ukončení růstu, tedy zhruba ve věku 12 měsíců. Dospělého psa stačí krmit jednou denně, nebo denní dávku rozdělit na 2 porce. I pro dospělého psa platí, že krmit by se měl ve stanovenou dobu, a nikdy mimo ni. V tomto období se snižují požadavky na přísun živočišných krmiv, ve srovnání se stravou mladého psa je to obrácený poměr, strava dospělého psa by se tedy měla skládat ze dvou třetin z rostlinného a jedné třetiny živočišného krmiva. Pokud jde o psa, který je aktivně zaměstnán, je vhodné, aby poměr mezi přijímanou rostlinnou a živočišnou stravou byl 1:1 nebo muže být zachován poměr jako u mladých psu. U dospělých psu jsou individuální rozdíly v příjmu potravy, a to i u téhož plemene, je nutné brát ohled na jeho aktivitu a zdravotní stav. Pokud je pes krmen kompletním suchým krmivem, je nutné jej vybrat nejen podle věku psa, ale také podle jeho pohybových aktivit. Dobrým indikátorem kvality krmné dávky a zdraví psa je množství a konzistence výkalu, je tedy dobré denně kontrolovat, co za psem zůstává. 

Krmení starých psů 

Stařecký věk se projevuje nižším využíváním potravy. U stárnoucího psa je nutné na prvním místě věnovat pozornost právě správné výživě. Pes s přibývajícím věkem ztrácí zuby nebo je může mít obroušené na krátké pahýly. V tomto případě je potřeba psa krmit kašovitou stravou v menších dávkách a častěji. Také je potřeba přidávat psovi vitamínové doplňky. U starých psu je vhodné používat koncentrované krmné doplňky k výživě chrupavek a pojivových tkání jako prevenci kloubních onemocnění. Velice vhodný je přírodní preparát Canosan , jehož případné použití konzultujte s veterinárním lékařem. Z potravy je nutné vypustit těžko stravitelná krmiva s obsahem kolagenu a elastenu. Kosti starému psovi nepodáváme buď vůbec ,nebo mu můžete dopřát jako pamlsek měkké kosti. Je také nutné snížit obsah bílkovin v potravě, aby nebyla zbytecne zatěžována játra a ledviny. Trávicí ústrojí psa již ve stáří neplní perfektně svou funkci, proto je potřeba dávat psovi častější a menší dávky potravy, a jeden až dva dny v týdnu zařadit jako postní. Krmivo by mělo být lehce stravitelné, mělo by tedy být sestaveno z kvalitní svaloviny, mléčných výrobku, vloček a těstovin. Pokud je pes aktivní, čilý a není přetloustlý, není potřeba jej považovat za přestárlého a věnovat mu přehnanou péči, po které pes muže ztloustnout, začne se méně pohybovat a předčasně stárne.


Krmení obézních psů 

Obezitu psa téměř vždy zaviní jeho majitel tím, že mu připravují stále lákavější a chutnější krmiva a podávají spoustu pamlsku. Výsledkem je, že pes přestane přijímat potravu podle potřeby a přijímá stravu podle své chuti, což vede k tomu, že přijme i několikanásobně vyšší množství než potřebuje a začíná tloustnout. Obezita je jedním z nejbežnějších zdravotních postižení psu. Obézním psům je potřeba snížit celkové množství potravy, vynechat sacharidy a omezit příjem tuku. Na trhu jsou k dostání suchá kompletní krmiva, která jsou určena právě pro snižování hmotnosti. 
Tato krmiva se používají také u starých psu, krmná dávka pro obézní psy je však o 20-30% nižší. Na obale krmiva by mělo být toto rozdílné dávkování uvedeno. Dieta pro obézní psy splňuje svůj účel tím, že umožňuje majiteli krmit psa nízkokalorickou stravou, která utiší jeho hlad a přitom omezí příjem živin. 

Význam správné výživy 

Správná výživa je velmi důležitá, a ukazatelem její dobré úrovně je správný vývin a růst štěňat, u dospělých jedinců je to zase dobrá fyzická kondice, výborný zdravotní stav a výkonnost psa. Strava, kterou pes přijímá má velký vliv i na kvalitu jeho srsti. Kromě správného tělesného vývoje, závisí na správné a dostatečné výživě i psychický vývin psa. Stres z nedostatku potravy muže mít za následek změny v chování a emocionální stabilitě psa v dospělosti. Vyváženou krmnou dávku můžeme tedy definovat jako kombinaci krmných součástí, které dodávají veškerou energii a nezbytné živiny, potřebné k udržení psa v dobrém zdravotním stavu s ohledem na jeho věk a způsob života. 
Pes je masožravec a jeho trávicí soustava je uzpůsobena ke zpracování masité potravy. Je mylné se domnívat, že co je z hlediska výživy nejvýhodnější pro člověka, musí být nejlepší i pro výživu psa. Přehnaná láska majitele, nedůslednost a nepravidelnost v podávání potravy, nadbytečné množství nebo nevhodné vybírané pamlsky, to vše muže vést k trávicím potížím psa. Trávicí ústrojí psa je poměrně krátké a potrava jím tudíž prochází rychle. (Pro srovnání délka střev ovce je asi sedmkrát větší.) Znamená to, že masožravci nejsou schopni využít nebílkovinné živiny z potravy jako býložravci. Na druhé straně je pes schopen pozřít velké kusy masa, a v tomto stavu je i trávit. Je to proto, že žaludeční Šťáva psa obsahuje až 0,6% kyseliny solné, která se spolupodílí na rozkladu bílkovin. Jeho zuby jsou také, spíše než k rozmělňování, uzpůsobeny k trhání potravy na menší kusy. V dlouhém průběhu domestikace se však trávicí trubice prodloužila a pes je dnes schopen strávit i potravu rostlinného původu a i z ní si brát důležité živiny. Maso je však pro psa velmi důležité a jeho úplná absence v potravě má za následek nedostatečný příjem živin. Poměr masa a rostlinné složky potravy se mění podle požadavku organismu při růstu, podle teploty prostředí či podle výkonu psa. Stejně jako u člověka musí potrava psovi dodávat energii, díky které se nejen pohybuje, ale která i vytváří teplo, látky pro růst a regeneraci, a také další látky, které tyto aktivity podporují. 
Hlavní živiny 
Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuku nejdůležitejší základní složkou výživy. Jsou hlavním zdrojem energie a v organismu se mění na tzv. hroznový cukr, který se ukládá do zásoby v játrech a svalech. Nadbytek sacharidu se přeměňuje v podkožní tuk. Asi 20%ní zastoupení sacharidu v potravě zlepšuje využití bílkovin. 
Tuky jsou nejkoncentrovanější formou energie. Porovnáme-li stejné množství sacharidu a tuku zjistíme, že z tuku se vyprodukuje více než dvojnásobek energie, než ze sacharidu. Tuky jsou důležitou zásobárnou energie a vitamínu A a D. Ukládání tuku chrání v zimě psa před chladem. V potravě by měly být zastoupeny v poměru 5-20% podle zatížení psa. 
Bílkoviny dodávají tělu důležité stavební látky. Jsou nenahraditelnou živinou, představující hlavní součást energie. Určitým způsobem mohou také nahrazovat tuky a sacharidy. Bílkoviny jsou rostlinného i živočišného původu, v krmivu mladých zvířat by měly činit asi 30%, u dospělých jedinců 22-25%. 
Minerální látky mají v organismu mnoho funkcí. Jsou důležité pro tvorbu zubu, kostí a tělních tekutin.

Zdroj: https://biewer-golddust.jex.cz/menu/uvod